Budějovický Budvar loni vystavil rekordní objem piva

Budějovický Budvar vystavil v roce 2016 historicky rekordní objem piva. Celkem to bylo 1 615 000 hektolitrů, což je meziročně o 0,8% více. Loňský prodej piva mohl být ještě vyšší, ale pivovar již v roce 2015 dosáhl horní hranice svých výrobních i logistických kapacit. Proto musel v řadě případů odmítat požadavky zákazníků. Loňské zvýšení prodeje umožnil soubor interních organizačních opatření a maximální úsilí všech zaměstnanců. Další zvýšení prodeje piva bude možné až po dokončení rozsáhlých investic v předpokládané hodnotě 2 miliardy Kč do roku 2020. Očekávaný rozvoj pivovaru však může úplně zastavit zákon o registru smluv. Budějovický Budvar proto usiluje o získání výjimky.

Budějovický Budvar vystavil v roce 2016 nejvíce piva ve své historii. Celkový objem dosáhl hodnoty 1 615 000 hektolitrů, což je o 0,8 % více než v roce 2015 (1 602 000 hektolitrů). Nárůst výroby je dlouhodobým trendem: v roce 2006 byl výstav pivovaru 1 151 000 hektolitrů a od té doby se tedy objem zvýšil o 40%. Přes navyšování objemu výroby je prioritou zachování vysoké kvality piva.

„Výsledky mohly být ještě lepší, ale pivovar je již od roku 2015 na horní hranici výrobních a logistických kapacit. Především v hlavní sezóně jsme dokonce bohužel museli v řadě případů odmítat objednávky našich zákazníků,“ říká Ing. Petr Žáček, ředitel Budějovického Budvaru. Zvýšení prodeje umožnila realizace souboru organizačních opatření, která umožnila najít drobné rezervy. To si vyžádalo také maximální úsilí všech zaměstnanců. „Pokud chceme vyrobit a prodat více piva, musíme co nejrychleji dokončit naplánované investice do rozšíření logistiky a následně také do výrobních kapacit,“ dodává Petr Žáček.

Ekonomický ředitel Ing. Petr Žáček v zastoupení ředitele podniku řídil pivovar od 1.6.2016, k 1.1.2017 byl ministrem zemědělství pověřen řízením pivovaru jako jeho ředitel.

Již v minulém roce byly zahájeny rozsáhlé rozvojové investice v řádu 2 miliard Kč, jejichž cílem je zvýšení logistických a následně i výrobních kapacit tak, aby po jejich dokončení výstav pivovaru dosáhl objemu 2 mil. hektolitrů. Mezi již dokončené projekty rozvoje patří nové přetlačné tanky pro pivo před stáčením o jmenovitém objemu 10 000 hektolitrů. V současné době probíhá upgrade centrálního informačního systému (ERP), výstavba automatizovaného skladu, technologického mostu (lávky) a silničního mostu. Dokončuje se projektová příprava k dalším etapám rozvoje: rozšíření kvasných kapacit, stavba třetí lahvové stáčecí linky včetně rozšíření kapacit varny.

„V této souvislosti máme vážné obavy, že se do očekávaného rozvoje podniku negativně promítnou dopady zákona o registru smluv. Pokud nezískáme výjimku, ztratíme svou konkurenceschopnost, což samozřejmě přinese ztrátu rentability podniku plynoucí z poklesu tržeb a nárůstu nákladů. Výsledkem bude zhoršení výsledků hospodaření a v krajním případě dokonce propad do účetní ztráty,“ uzavírá Petr Žáček.

Hlavní rizika Zákonu o registru smluv pro Budějovický Budvar:

1.    Ztráta obchodních partnerů.
2.    Odhalení obchodně-strategických informací, které nepatří do obchodního tajemství.
3.    Je sice možné začernit „obchodní tajemství“, ale aby mohla být informace považována za obchodní tajemství, musí splnit všechny znaky vyjmenované v zákonné definici. Problém je tak aplikovatelnost v praxi, kdy působí různé okolnosti, které je nutné vzít v potaz. V případě sporu pak rozhodují soudy, které mohou věc posoudit jinak, než jak ji vidí ten, kdo má povinnost ke zveřejnění.
4.    Zásadní omezení podnikání v zahraničí (Budvar loni vyvezl více jak 60% produkce).
5.    Zákon nařizuje písemnou formu smlouvy, což u podniku s rychloobrátkovým zbožím je nemyslitelné, řadu obchodů realizujeme přes telefonické objednávky.
6.    Zdražení nákupu surovin, materiálů a služeb, které vyplyne z toho, že i přes nesouhlas našich obchodních partnerů začneme zveřejňovat jejich smlouvy s jejich know-how.
7.    Z povinně zveřejňovaných dokumentů se konkurence může nepřímo a zdarma dostat i k údajům, které ohrozí duševní vlastnictví podniku (zejména ochranné známky).
8.    Zákon o registru smluv jde proti Budvaru a jeho základnímu právu na rovné podmínky podnikání, které má jako podnikatel zaručené Listinou základních práv a svobod.
9.    Zveřejnění smluv Budvaru nebude mít přínos ve vztahu k veřejné kontrole, neboť laická veřejnost nedokáže reálně posoudit, zda jsou podmínky v dané smlouvě nastaveny vyváženě, k tomu slouží současné kontrolní mechanismy (dozorčí rada, zakladatel), jejichž personální obsazení si řídí stát. Ve smlouvách se vyzná pouze konkurence, která je samozřejmě schopna získané informace využít ve svůj prospěch.
10.    Statutární zástupce podniku se musí chovat jako řádný hospodář, ukládají mu to právně závazné předpisy a logicky tedy nemůže připustit, že svou firmu otevře konkurenci.

‍