Zajímá vás, jak se vyrábí slad a proč je pro pivo tak důležitý? Přečtěte si celý postup získávání této důležité složky, která společně s vodou, chmelem a pivními kvasnicemi tvoří naprostý základ při vaření piva.
Pojmem slad se označuje naklíčené usušené obilné zrno. Pro výrobu sladu se používá hlavně ječmen, případně pšenice, žito a oves. Proč se před usušením nechává zrno naklíčit? Naklíčené zrno obsahuje enzymy štěpící škroby (polysacharidy) na cukry (monosacharidy). A cukry jsou více než důležité pro kvašení a tvorbu alkoholu. Výroba sladu se nazývá sladování a probíhá ve speciálních sladovnách.
Přivezená zrna do sladovny se nasypou do sýpky. Zbaví se případných nečistot a roztřídí se podle velikosti. Minimálně pět týdnů se zrna skladují na půdě, kde se za pomoci oxidace odbourávají látky zabraňující zrnu v klíčení.
Zrna sladovnického ječmene se namáčí ve vodě – v nádobách zvaných náduvníky. Zvýšený obsah vody v zrnu aktivuje enzymy potřebné pro klíčení a následně biokatalyzátory enzymů.
Namočená zrna se rozprostřou na humna, kde klíčí – působením enzymů se mění složení zrna. Dochází ke štěpení polysacharidů a bílkovin, po cca 6 dnech vzniká takzvaný zelený slad.
Slad se hvozdí o maximální teplotě 85 stupňů. Vlhkost ze zrn ubývá, zastavuje se aktivace enzymů. Během hvozdění jsou procesy v zrnech pozastaveny tak, aby se během varného procesu znovu obnovily.
Usušená zrna se dochladí a musí se odklíčit – zbaví se vyrostlých kořínků. Odkličování se nedělá ručně, nýbrž v odkličovačce. Odklíčený slad se nechává odležet alespoň jeden měsíc na suchém místě.
Sladový květ tvoří zhruba 5 % hmotnosti sladu a jedná se právě o kořínky, které byly od zrn odděleny během odkličování. Je to velmi cenný odpad, který má vysoký podíl vitaminu E, a proto se dále využívá.
Sladový květ má žlutohnědou barvu, může obsahovat sladový prach, slupky a úlomky zrn. Je bohatý na dusíkaté látky, vitamin A, B1, B2, B6, kyselinu pantotenovou, biotin, kyselinu listovou, Lactobacillus cassei, proteolytické a amylolytické enzymy a mnoho dalších prospěšných látek. Proto se sladový květ používá jako příměs do krmiv pro dojnic, prasnic a selat i jako doplněk stravy pro koně.
Ze sladu lze získat takzvaný sladový výtažek, který vzniká po odpaření vody, ve které se slad vaří. Takto vzniklý sirup má hnědou načervenalou barvu a je velmi sladký. Sladový výtažek se hodí při domácím vaření piva místo sladu – díky výtažku si ulehčíte práci s vařením sladiny, začít můžete přímo fází chmelovaru. Sladový výtažek seženete také v sušené formě.
Rmutováním sladu získáme přírodní sladidlo (sladový extrakt). Do sladového extraktu se nepřidávají žádné konzervační látky ani barviva. Jedná se o zdravou alternativu bílého cukru, kterou lze použít k oslazení čaje i při pečení chleba, kterému dodá karamelovou barvu a krásně křupavou kůrku.
Každé jaro se to v tuzemských hospodách hemží zeleným pivem. Proč? 🍺 Už jste ochutnali zelené pivo? Poradíme, kam na něj zajít.
Létající pivovar nebo gypsy brewery? 🍺 To jsou pojmy, které by každý pivaznalec měl znát. Víte, o co jde?
Chcete si opravdu pochutnat? 🍺 Tak si upečte pivní rohlíky. Není to nic složitého a nebojte – tuto laskominu mohou i děti.