Chmelová brigáda: Dříve povinnost, dnes přivýdělek a odreagování

Hledáte únik z kanceláře a chcete si vyzkoušet tradiční zemědělskou činnost? Pak jeďte na chmelovou brigádu. Pro koho je sběr chmele vhodný?

• Pro studenty: Chmelová brigáda je ideální pro studenty, kteří si chtějí před zahájením semestru vydělat.
• Pro lidi hledající sezónní práci: Brigáda nabízí možnost krátkodobého zaměstnání i nějakým výdělkem.
• Pro zájemce o tradiční zemědělství: Chmelová brigáda je skvělou příležitostí, jak si vyzkoušet tradiční zemědělskou práci.
• Pro ty, kteří se chtějí odreagovat: Práce na čerstvém vzduchu a v kolektivu lidí může být skvělým způsobem, jak si odpočinout od běžného způsobu života. Pro případné zájemce z řad romantiků doporučuji, vybavit se bulharštinou, rumunštinou, ukrajinštinou a slovenštinou.

Historie chmelových brigád

Pěstování chmele v Čechách a na Moravě sahá až do středověku (šlo ruku v ruce s vařením piva). Významnými oblastmi pro setbu bylo odjakživa Žatecko, Úštěcko a Tršicko. V první polovině 20. století sklizně prováděly rodinné farmy. Práce na chmelnicích je sezónní, a proto vždy bylo potřeba hodně rukou najednou, proto si farmy objednávali pracovníky navíc. Organizované brigády jako takové ale neexistovaly, lidé si spíše navzájem vypomáhali.

• 50. léta – po válce se chmelové brigády staly organizovanými. Populární byly hlavně mezi studenty a mladými lidmi, kteří se do sezónní práce často zapojovali, postupně se brigády staly součástí kolektivizace zemědělství.

• 60. až 80. léta – v dalším dvacetiletí se chmelové brigády dočkaly masivního rozvoje. Byly spojeny i s různými soutěžemi a akcemi, které sběrače měly motivovat. V té době byly chmelové brigády součástí socialistické kultury a budovatelské propagandy, proto účast na nich byla povinná.

• Po roce 1989 – po pádu komunismu došlo v roce 1989 o chmelové brigády k poklesu zájmu. Hlavně asi proto, že tam studenti konečně nemuseli. Po roce 2000 se ovšem znovu zájem o sběr chmele obnovil. Důvodem byl únik z korporátu na čerstvý vzduch i rozmach řemeslných piv a návrat k tradičním metodám pěstování chmele a pivovarnictví jako takového.

→ Zajímavost: Žatecký chmel byl v roce 2023 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

Jak se sklízí chmel?

Určení zralosti

Chmel je povětšinou zralý a připraven ke sklizni od konce srpna do poloviny září. Zralou šištici poznáte podle jejího vzhledu i po čichu – šištice je jasně zelená, pevná a velmi aromatická.

Sklizeň

V první fázi přichází na řadu traktor, asistují lidé ve speciálních oblecích – chmel totiž dosahuje několikametrové délka a švihnutí chmelovou liánou je velmi bolestivé. Po chvilce, když je valník plný, traktor přijede na česačku, kde už čekají pracovníci, kteří chmel zbaví nečistot a přebytečných částí rostliny. Na některých chmelových plantážích probíhá samotný sběr ručně, což je samozřejmě o mnoho náročnější. Ruční sběr v současné době je prováděn jen za účelem teambuildingů a podobných kratochvílí. Také na šlechtitelských chmelnicích, kde je od nového kříženého klonu jen několik rostlin, bych si to dovedl představit. V ostatních případech je ruční česání ryzí šílenství.

Sušení a balení

Bezprostředně po sklizni jsou šištice přepraveny do sušáren. Sušení musí začít co nejdříve, aby se šištice neznehodnotily. Očesané šištice se totiž při dýchání zahřívají a může dojít k jejich zapaření. Usušený chmel se zlisuje a zabalí, následně uskladní, teprve potom putuje dále.

→ Zajímavost: Podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) se v roce 2024 v ČR sklidilo 6 494 tun chmele, což z nás dělá třetího největšího producenta chmele na světě. Průměrná sklizeň se v ČR za poslední desetiletí pohybuje okolo 5 000 tun.

• Pěstitelské předpoklady – pro pěstování chmele je důležité místní mikroklima a kvalita půdy. Proto jsou chmely z různých lokalit různé kvality. Dnes se využívají jen ta nejpříhodnější území. Chmel má rád půdu zvanou odborně „permská červenka“. Při projíždění Žateckem není možné si nevšimnout sytě červené barvy „hlíny“ na polích.

Kam vyrazit na chmelovou brigádu?

Na Žatecko – nejznámější a největší chmelařská oblast v České republice. Žatec je považován za hlavní město chmele. Kromě plantáží, na kterých si můžete přivydělat, se zde na začátku září pobavíte na pivních slavnostech s názvem Žatecká Dočesná.

Na Vysočinu a na Moravu – v minulosti bylo na Vysočině hodně chmelnic, dnes už tam je pouze jedna jediná. Je to nejvýše položená chmelová plantáž v Česku (560 m. n. m.) a nachází se u Humpolce. Morava je, co se týče pěstování chmele, méně známá než Čechy, ale oblast zvaná Tršicko dává velmi dobré chmele.

Chmel se češe, nebo sbírá?

V souvislosti s chmelem se používají oba výrazy: „česání“ i „sběr“.

• Česání chmele se tradičně používá pro ruční sklizni chmelových hlávek. V minulosti, kdy se chmel sklízel převážně ručně, bylo „česání“ běžným označením této činnosti.

‍Sběr chmele se uplatňuje spíše v souvislosti se strojovou sklizní. Moderní technologie umožňují sběr chmele pomocí speciálních strojů, které oddělují chmelové hlávky od rostliny.